6. 2. 2008

Marshall McLuhan - Jak rozumět médiím












Jak rozumět médiím

Tato kniha vyšla poprvé v roce 1964, u nás až r. 1991. Marshall McLuhan se narodil r. 1911 na kanadském západě a umírá r. 198O. Studoval na Camnbridge ve chvíli kdy se univerzita začala odvracet od idealismu a začala se přiklánět k průzkumům konkrétních logických struktur praktického vědomí. Tento novopozitivistický podnět uchopil Marshall McLuhan jako kanadský katolík nečekaně osobitým způsobem. Vyučoval poté na univerzitách v USA a v Anglii.

Ve druhé polovině 60. let se o McLuhanových názorech vášnivě diskutovalo, Československu se však tyto diskuse vyhnuly, pronikají k nám pouze úryvky prostřednictvím světové literatury. McLuhanovy podněty rozhýbali představivost nejen teoretickou, ale staly se i jedním z příznaků nadcházející změny myšlenkových vzorců jimiž si vykládáme a osvojujeme svět. McLuhan nepřekvapoval svými originálními postřehy, dokud se pohyboval v linii obvyklého kritického pohledu na vyspělou euroamerickou civilizaci. Jakmile se však odvážil otevřeně zformulovat myšlenky zásadně odporující vžitým evolucionistickým představám, které přece jen v skrytu ovládaly většinu kulturně sociologických koncepcí, vzbudil značný rozruch. Rozrušil mysli tvrzením, že po mezihře gutenbergovské, z níž vzešla kultura založená na písmu, a vystřídala kulturu slova mluveného a slyšeného, vracíme se právě moderními komunikačními prostředky technickými k pradávným formám společenské organizace neznajícím svébytnou samostatnost jedince. („Dnešní lidé jsou kočovní sběrači poznatků, lidé osvobozeni od fragmentálního specialismu, nacházející se ve stejné kočovné roli, jakou měli jejich paleolitiční předkové“) S tímto úmyslem psal nepochybně McLuhan svou knihu Jak rozumět médiím, která je považována za vrchol autorovi tvorby.

Kniha má spíše charakter eseje než vědeckého stylu odborné literatury, nemá totiž poznámkový aparát. Vyniká zde teze, že komunikační prostředek sám je poselstvím, že výklad moderních komunikačních prostředků jako pouhých technologií přenosu informací je zcela nepřiměřený. Včleňuje je do sociálního života a jeho souvislostí. Ačkoliv lze namítat, že tato koncepce přecňuje samostatnost médií, nelze McLuhanovi upřít, že prohloubil pohled na komunikační média. McLuhanova kniha neulpívá na obvyklém nářku nad ničivým vlivem moderních komunikačních prostředků na individualitu, která byla základem moderní občanské společnosti. Neulpívá ovšem ani na nekriticky praktickém přijetí vzniklého stavu.

Vzhledem k tomu, že svou koncepci McLuhan formuloval na počátku let šedesátých, ještě před komunikační explozí elektronizační, projevil neobvyklý cit pro problémy současnosti i budoucnosti.

McLuhanovi šlo v jeho knize hlavně o systematické prozkoumání dynamiky lidských motivací, o prozkoumání způsobů, jimiž jsou skutečné motivace překládány do programů vnímání, myšlení a jednání. Podobně jako v psychoanalýze, i zde se operuje s představou, že část našeho chování je ovládána nevědomím. Je však důležité dešifrovat způsob kódování. Dekódování má smysl nejen diagnostický, ale také léčebný: má obnovovat bdělé struktury vědomí, jež by byly schopny rozlišit, co nás rozvíjí a co deformuje.

Tato kniha má dvě části, v první McLuhan objasňuje hlavní pojmy, tedy média jako celek. S jednotlivými médii pak pracuje v druhé části knihy, kde představuje jejich jednotlivé druhy a jejich extenze.

Představím zde první část knihy, která je klíčová pro pochopení části druhé.

Médium je poselstvím

Obsahem každého média je jiné médium – obsahem písma je řeč – právě proto je účinek média tak silný a intenzivní Poselstvím každého média je změna měřítka, tempa, které zavádí do lidských záležitostí a právě médium je poselstvím, ne jeho obsah Elektrické světlo není považováno za komunikační médium hlavně proto, že nemá obsah Žádná technologie nedokáže víc, než se přidat k tomu, co již jsme Tyto technologie působí na naše smysly stále a mění naše modely vnímání

Mc Luhan rozděluje média na:

Horká a chladná média

Horká média – nízká participace, větší účinky na publikum – rozhlas, film, přednáška, kniha

Chladná média – vysoká míra participace, menší účinky na publikum – telefon, televize, řeč, seminář, rozhovor

McLuhan dále v knize používá výraz vysokodefiniční a nízkodefiniční médium - vysoká definice je stav naplněnosti daty – fotografie je vysokodefiniční, karikatura je nízkodefiniční

Horké médium rozkládá kmenovou či feudální hierarchii – např. peníze, kolo, psaní – všechny urychlení výměny inf vedou k fragmentarizaci kmenové struktury základní změna, která proběhla v elektronické době je stále větší zájem o účinek poselství média než o význam Z pohledu h. a ch. médií jsou zaostalé země chladné, my horcí, venkovan chladný, městský občan horký, mechanická minulost však byla horká a my v televizním věku jsme chladní

Obrat přehrátého média

V každém médiu dochází k hranici zlomu, na níž se systém mění v jiný nebo se dostane k bodu, od kterého již není cesty zpět – neboli bod obratu Jedna z nejběžnějších příčin bodu obratu je zkřížení systému s jiným systémem (jako např. knihtisk a parní stroj nebo rozhlas s filmem) Elektřina necentralizuje, ale decentralizuje – rozdíl mezi železnicí s konečnými zastávkami a elektrickou rozvodnou sítí Následkem změny rychlosti z mechanické na elektrickou je změna exploze v implozi – nejde již o expanzivní způsob života, ale všeobecně propojený – s tím souvisí i přechod ke vzájemně propojenému poznání ve školství V elektr.věku nabývá zboží stále více informačního charakteru

Milovník tretek: narcis jako narkóza.

Všechny technologie jsou extenzemi či autoamputacemi našeho těla. Tyto extenze vyžadují přizpůsobení ostatních orgánů K užívání extenze je potřeba ji přijmout, tím se stáváme „pohlavním orgánem“ světa strojů (jako včela ve světě rostlin) Při rozšíření centr.nerv.soustavy jí musíme otupit – věk elektronických médií je věkem nevědomí a apatie

Média jako překladatelé

Mluvené slovo nám umožnilo novým způsobem uchopit prostředí – slova jsou systémy metafor a symbolů, které překládají zkušenost do našich smyslů Pomocí elektrických médií klademe své tělo do své rozšířené nervové soustavy – všechny naše extenze – ruce, nohy… - se změní v informační systémy Média stejně jako metafora transformují a předávají zkušenost a poskytují nám nové transformované vidění a vědomí

Problém a kolaps: Nemesis tvořivosti

19.st. bylo objevem techniky objevu – v umění to znamenalo jít od účinku až k tvorbě samotné věci, která bude mít ten jeden účinek nemá smysl se zabývat programovým obsahem médiím, ale samotnými médii nová média a technologie nás zesilují a rozšiřují – operace prováděná na lidech – oblast řezu není tou nejpostiženější – celý systém je postižen – oblast dopadu je nyní otupělá – proti těmto změnám hledáme prostředek nebo způsob, jak se těmto změnám vyhnout – imunitu nám může poskytnout umění – umělci jsou schopni odolat novým technologiím

Žádné komentáře: